|
|
Životní styl a kvalita života lidí s nadváhou a obezitou
ŠIMKOVÁ, Simona
Nadváha a obezita jsou celosvětovým problémem. Onemocnění jsou charakteristická zvýšeným množstvím tukové tkáně v organismu. Důsledky nadbytečné hmotnosti nejsou pouze zdravotní, nadváha a obezita ovlivňují kvalitu života, sociální život, psychiku osob s tímto onemocnění. Základním měřítkem výskytu nadváhy a obezity zůstává většinou Body Mass Index (BMI), který ovšem nemusí správně u všech jedinců posoudit jejich riziko např. pro rozvoj dalších onemocnění, souvisejících s vyšší hmotností. Na rozvoj obezity má vliv mnoho proměnných, mezi nimi genetická predispozice, prostředí, v němž jedinec vyrůstá a žije, stravovací návyky, pohybová aktivita, ale např. i stres apod. Cílem disertační práce bylo zjistit, jaká je kvalita života a životní styl osob s nadváhou a obezitou, porovnat ji s kvalitou života a životním stylem osob s normální tělesnou hmotností a popsat odlišnosti. Pro naplnění cílů byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie. Sběr dat byl realizován pomocí dotazníků a analýzy tělesného složení. Využili jsme kombinace standardizovaného dotazníku kvality života WHOQOL-BREF a dotazníku vlastní konstrukce, který byl zaměřen na životní styl respondentů. Respondenti dále podstoupili analýzu tělesného složení bioimpedančním přístrojem InBody 270. Získaná data byla statisticky hodnocena. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly v jednotlivých doménách dotazníku WHOQOL-BREF mezi respondenty s BMI <25 kg/m2 a respondenty s BMI ?25 kg/m2. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly také ve dvou samostatně hodnocených položkách dotazníku. Ve všech doménách i dvou samostatně hodnocených položkách bylo vyšší kvality života dosaženo u respondentů s nižším BMI. Zjistili jsme, že životní styl je závislý na pohlaví (pozitivní, negativní i celkové skóre životního stylu), přičemž ženy měly zdravější životní styl než muži. Negativní skóre životního stylu bylo závislé také na BMI a to inverzně. Věk na dodržování zásad zdravého životního stylu neměl vliv. Zjistili jsme, že osoby s nadváhou a obezitou jsou častěji osoby s nižším dosaženým vzděláním. Byla zjištěna významná souvislost spokojenosti se zdravím (p?0,001) s podílem tělesného tuku, množstvím beztukové tkáně, obvodem pasu, množstvím viscerálního tuku i poměrem obvodu pasu a boků. Vybrané tělesné parametry významně ovlivňovala konzumace alkoholu, pravidelná pohybová aktivita nebo frekvence konzumace cukrovinek a nezdravé stravování. Disertační práce přináší ucelený pohled na problematiku kvality života a životního stylu osob s nadváhou a obezitou. Poukazuje na skutečnost, že zvýšená tělesná hmotnost není jen zdravotním problémem, ale negativně ovlivňuje téměř veškeré aspekty života dotyčných jedinců. Může poukázat na nutnost zvyšovat povědomí o všech důsledcích nadváhy a obezity, nutnost zavádět více preventivních opatření a potřebu komplexního přístupu k osobám s tímto onemocněním. Disertační práce může být užitečná zdravotníkům, ale i dalším osobám, které se v životě nebo při výkonu povolání setkávají s osobami s nadváhou a obezitou.
|
|
|
Kvalita života pacientů po transplantaci jater
Štrynková, Monika ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Tvář transplantace jater se v posledních desetiletí změnila. Zlepšení jde pozorovat nejen z hlediska přežití, ale i zlepšenou kvalitou života po tomto náročném výkonu. I právě proto je kvalita života jeden z faktorů, na který je třeba brát zřetel (Durant, 2019). To i z toho důvodu, že člověk v dnešní moderní společnosti nechce jen přežívat, ale chce plnohodnotně žít. Chce být prospěšný své rodině a společnosti, ve které se vyskytuje. Chce se věnovat svým zálibám a koníčkům. Být aktivní jak po fyzické stránce, tak i po té psychické. Kvalita života je v dnešní době považována za indikátor vhodný k posouzení fyzického, psychického a sociálního zdraví (Chrastina, 2015). Metodika: Cílem práce je zhodnotit, jak pacienti po transplantaci jater vnímají různorodé domény, týkající se kvality života a zda jsou výsledky rozdílné v závislosti na době uběhlé od transplantace. Pro účely výzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda pomocí dotazníkového šetření. Byl použit standardizovaný dotazník WHOQOL BREF. Obsahem je 24 uzavřených otázek, které zachycují čtyři domény a dvě samotné otázky, které hodnotí celkovou kvalitu života a celkový zdravotní stav. Dotazník byl doplněn o dvě otázky, které byly zaměřeny na získání informací o dg., která u pacienta vedla k transplantaci jater a o dobu uplynulou od...
|
|
|
Vliv pohybových aktivit na soběstačnost a kvalitu života seniorů žijících v domácím prostředí
Hrbáčková, Danuše ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Vliv pohybových aktivit na soběstačnost a kvalitu života seniorů žijících v domácím prostředí Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je posouzení úrovně pohybových aktivit u seniorů žijících v domácím prostředí a analýza vlivu pohybových aktivit na jejich soběstačnost v běžných denních činnostech a kvalitu života. Metody: Jako metodu výzkumu jsem zvolila dotazníkové šetření. K získání dat potřebných pro výzkum jsem použila dotazník pohybových aktivit vytvořený právě pro tento výzkum, standardizovaný test soběstačnosti v běžných denních činnostech Barthel Index a dotazník kvality života SQUALA. Pro ověření vyslovených hypotéz jsem výsledky jednotlivých dotazníků a testů dále zpracovávala, porovnávala a statisticky vyhodnocovala. Získané údaje byly přepsány do elektronické podoby a vyhodnoceny popisnou statistikou pomocí programu Microsoft Office Excel Výsledky: Cíl práce se podařilo splnit. Výsledky výzkumu prokázaly statisticky významnou závislost mezi věkem, pohybovými aktivitami, soběstačností v běžných denních činnostech a subjektivní kvalitou života seniorů žijících v domácím prostředí. Klíčová slova: senioři, pohybové aktivity, kvalita života, soběstačnost
|
|
|
Kvalita života pacientů po transplantaci jater
Štrynková, Monika ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Tvář transplantace jater se v posledních desetiletí změnila. Zlepšení jde pozorovat nejen z hlediska přežití, ale i zlepšenou kvalitou života po tomto náročném výkonu. I právě proto je kvalita života jeden z faktorů, na který je třeba brát zřetel (Durant, 2019). To i z toho důvodu, že člověk v dnešní moderní společnosti nechce jen přežívat, ale chce plnohodnotně žít. Chce být prospěšný své rodině a společnosti, ve které se vyskytuje. Chce se věnovat svým zálibám a koníčkům. Být aktivní jak po fyzické stránce, tak i po té psychické. Kvalita života je v dnešní době považována za indikátor vhodný k posouzení fyzického, psychického a sociálního zdraví (Chrastina, 2015). Metodika: Cílem práce je zhodnotit, jak pacienti po transplantaci jater vnímají různorodé domény, týkající se kvality života a zda jsou výsledky rozdílné v závislosti na době uběhlé od transplantace. Pro účely výzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda pomocí dotazníkového šetření. Byl použit standardizovaný dotazník WHOQOL BREF. Obsahem je 24 uzavřených otázek, které zachycují čtyři domény a dvě samotné otázky, které hodnotí celkovou kvalitu života a celkový zdravotní stav. Dotazník byl doplněn o dvě otázky, které byly zaměřeny na získání informací o dg., která u pacienta vedla k transplantaci jater a o dobu uplynulou od...
|
|
|
Návrat do života po pobytu na intenzivní péči po závažných chirurgických výkonech
Žánová, Libuše ; Židková, Lucie (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent) ; Hocková, Jana (oponent)
Úvod: Diplomová práce se věnuje sledování kvality života pacientů, kteří podstoupili náročnější chirurgický výkon v oblasti hrudní či břišní chirurgie a byli následně připojeni k umělé plicní ventilaci. Operativa v nynější době stále přibývá. Tím přibývá i větší nutnost umístění pacientů na jednotku intenzivní péče. Ať už se jedná o náročnost výkonu, délku anestézie, možné komplikace v průběhu operace či věk pacienta. Pobyt na intenzivní péči je pro pacienta fyzicky i psychicky velmi náročný, tím může dojít ke zhoršení kvality života po návratu do domácího prostředí. Metodika: Vlastní výzkumné šetření bylo děláno v rámci kvalitativního výzkumu pomocí semistrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl sestaven z hlavních okruhů otázek, které bylo možné doplnit o doplňující otázky. Do výzkumu byli vybráni pacienti, kteří prodělali závažnější chirurgický výkon v oblasti hrudníku či břicha a byli minimálně 48hodin ventilováni. Do studie byli zařazeni i pacienti, kteří prodělali "menší" chirurgický zákrok, ale nastali u nich komplikace a museli být napojeni na umělou plicní ventilaci. Výzkum byl prováděn od srpna 2018 do února 2019 Cíl výzkumu: Hlavním cílem práce je zmapování kvality života pacientů, kteří byli hospitalizování v rámci intenzivní péče a byli vystaveni PICS (Post intensive care syndrom)....
|
|
|
Kvalita života u pacientů s kardiologickými implantáty sledovaných systémy dálkové monitorace
ŠAFAŘÍKOVÁ, Iva
Abstrakt Úvod: Problematika kvality života (QoL) u pacientů s kardiologickými implantáty včetně implantabilních kardioverterů-defibrilátorů (ICD) sledovaných systémy dálkové monitorace (Home Monitoring HM) se v posledních letech stává velmi aktuální. Stále totiž narůstá počet pacientů s těmito přístroji a způsobem sledování, což vyvolává potřebu bezpečné, rychlé a efektivnější následné ambulantní péče. Metodika: Výzkum probíhal od prosince 2016 do března 2017. Z informačního systému Nemocnice České Budějovice, a. s. byl získán soubor 150 konsekutivních pacientů s ICD sledovaných systémem HM (HM+) a 150 konsekutivních pacientů s ICD, kteří byli sledováni standardní technikou (HM-). Všem pacientům byly zaslány dotazníky, kterými byla zkoumána QoL (EQ5D), míra anxiety, deprese (HADS) a vlastním dotazníkem byl také specificky zkoumán vztah pacientů k systému HM a organizace dálkové péče. Výsledky: Ke konečnému statistickému zpracování bylo použito 91 (60,7 %) dotazníků z kontrolní skupiny a 104 (69,3 %) dotazníků z intervenované skupiny. Z výsledků hodnocení QoL vyplývá, že způsob sledování ICD nikterak přímo neovlivnil QoL, jelikož statistické výsledky nevykazovaly signifikantní rozdíly mezi skupinou pacientů ze skupiny HM- a HM+. Na základě celkového skóre dotazníku EQ5D byl zaznamenán trend k lepšímu hodnocení QoL pacienty ve skupině HM+ oproti skupině HM- (68,6 ? 19 vs. 64,6 ? 16,5, p = 0,09). Ve zkoumané problematice anxiety a deprese výsledky neodhalily významné rozdíly mezi skupinami pacientů HM- a HM+. V obou skupinách pacientů více než polovina z každé skupiny spadala do škály označující normu, a to jak u anxiety, tak i u deprese. Z hlediska percepce systému HM byl zaznamenán nejvýraznější rozdíl (p < 0,0001) mezi skupinami pacientů v jimi preferovaném způsobu sledování: 54,9 % pacientů ze skupiny HM- by si přálo být raději sledováno dálkově a 45,1 % by setrvalo u stávajícího ambulantního sledování, zatímco ve skupině HM+ by pouze 6,7 % pacientů preferovalo osobní kontrolu u lékaře namísto dálkového sledování. Ochota připlatit si za dálkové sledování se mezi skupinami pacientů nelišila. Skupina HM+ byla nakloněnější k využívání dálkového systému sledování (p = 0,007), stejně tak měla pozitivnější názor na dálkově prováděnou lékařské péči (p = 0,034). Závěr: Způsob sledování implantovaných ICD přístrojů významně neovlivňuje QoL pacientů s ICD. Způsob sledování neovlivňuje ani výskyt anxiety a deprese. Celkově však lze říci, že pacienti s ICD sledovaní systémem HM mají vysokou adherenci k dálkově prováděné lékařské péči a jen velmi neradi by o výhody spojené s tímto způsobem sledování ICD přišli. Ochota připlatit si za takový způsob péče z vlastních zdrojů je však omezená a porovnatelná s pacienty, kteří jsou sledováni konvenčně.
|
|
|
Vliv pohybových aktivit na soběstačnost a kvalitu života seniorů žijících v domácím prostředí
Hrbáčková, Danuše ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Vliv pohybových aktivit na soběstačnost a kvalitu života seniorů žijících v domácím prostředí Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je posouzení úrovně pohybových aktivit u seniorů žijících v domácím prostředí a analýza vlivu pohybových aktivit na jejich soběstačnost v běžných denních činnostech a kvalitu života. Metody: Jako metodu výzkumu jsem zvolila dotazníkové šetření. K získání dat potřebných pro výzkum jsem použila dotazník pohybových aktivit vytvořený právě pro tento výzkum, standardizovaný test soběstačnosti v běžných denních činnostech Barthel Index a dotazník kvality života SQUALA. Pro ověření vyslovených hypotéz jsem výsledky jednotlivých dotazníků a testů dále zpracovávala, porovnávala a statisticky vyhodnocovala. Získané údaje byly přepsány do elektronické podoby a vyhodnoceny popisnou statistikou pomocí programu Microsoft Office Excel Výsledky: Cíl práce se podařilo splnit. Výsledky výzkumu prokázaly statisticky významnou závislost mezi věkem, pohybovými aktivitami, soběstačností v běžných denních činnostech a subjektivní kvalitou života seniorů žijících v domácím prostředí. Klíčová slova: senioři, pohybové aktivity, kvalita života, soběstačnost
|
|
|
Ovlivnění soběstačnosti biologickou léčbou u nemocných s revatoidní artritidou
JELENOVÁ, Michaela
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění, které se projevuje především ztuhlostí a bolestivostí kloubů. Hlavní problém tohoto onemocnění spočívá ve zhoršení kvality života pacientů následkem bolestivých projevů a zhoršení funkce kloubů. Toto progresivní onemocnění často vede k disabilitě a invaliditě, proto je revmatoidní artritida významným terapeutickým a sociálním problémem z hlediska náročnosti na ošetřování, finance i sociální péči. V posledních letech dochází k významným změnám v léčbě revmatoidní artritidy. Novou terapeutickou metodou se stala biologická léčba. Byly získány údaje o tom, že tato léčba může zpomalit nebo dokonce zastavit i rentgenovou progresi onemocnění.
|
|
|
Výhody a nevýhody moderní doby ve vztahu ke vzdělávání, zájmům a chování dětí a mládeže.
VARGOVÁ, Ivana
Problematika chování dětí a mládeže je zásadní ve vztahu k situaci ve společnosti současné, i ve společnosti generací budoucích. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit volnočasové aktivity dětí a mládeže, jejich hodnoty a postoje, které jsou ovlivněny životem v moderní, ekonomicky rozvinuté společnosti a přivést veřejnost, především z řad rodičů, k zamyšlení nad možnostmi ovlivnění této situace. Informace pro zpracování bakalářské práce byly získány obsahovou analýzou sekundárních dat. V praktické části bakalářské práce byl zvolen kvantitativní výzkum, metoda dotazování a technika dotazníku. Dotazník obsahoval 34 otázek a byl distribuován výběrovému vzorku dětí a mládeže ve věku od 13 do 19 let na Českobudějovicku. Dotazníkové šetření probíhalo v období od 15. ledna do 15. března roku 2010. Hypotéza H1 - {\clq}qDěti i mládež tráví více jak polovinu svého volného času neefektivně``, byla potvrzena, hypotéza H2 {--} {\clq}qVíce jak polovina dětí staršího školního věku nechce trávit společně s rodiči svůj volný čas`` byla zamítnuta. Výsledky výzkumu ukazují, že více než tři čtvrtiny respondentů, tráví svůj volný čas s rodiči rádo a dobrovolně. Zarážející je však zjištění, že i přes dobrovolnost, tráví 42% respondentů s rodiči o víkendu maximálně 2 hodiny, nebo jen čas po dobu oběda. Nejčastěji vykonávanou činností společně s rodiči je večeře, druhou nejčastější aktivitou je sledování televize, videa a DVD, naopak nejméně častou aktivitou je sport a kulturní aktivity. Domnívám se, že životní způsob dětí a mládeže a tím i budoucích generací je nutné pozitivně nasměrovat.
|
host ::
RSS.